čtvrtek 28. srpna 2014

Jablkový koláč

175 g polohrubé mouky
125 g cukru
1 vanilkový cukr
1/2 prášku do pečiva
2 vejce
citronová kůra
125 ml oleje
125 ml vody

A teď už stačí jen všechny suroviny smíchat
do hladkého těsta a nalít do koláčové formy.
Nahoru hustě pokrýt na plátky pokrájenými jablíčky.
A posypat vanilkovým cukrem a skořicí.
Jestli jsou jablka kyselá, tak ještě poprášit moučkovým cukrem.
Pečeme při 160 stupních asi 25 minut.
Dobrou chuť...





Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na viděnou.

středa 27. srpna 2014

Ruční papírna

Manufakturu na výrobu papíru nechal ve Velkých Losinách 
vybudovat na místě bývalého obilného mlýna 
Jan mladší ze Žerotína na konci 16. století. 
Již v roce 1603 pronajal papírnu známému 
papírníkovi Ondřeji Klugovi.  
Po celé 17. a 18. století papírna zásobovala své nejbližší okolí psacím a konceptním papírem i lepenkou.


I do historie papíren se zapsaly čarodějnické inkviziční procesy z poslední čtvrtiny 17. století, kdy se jednou z prvních obětí stala i Barbora Göttlicherová, manželka tehdejšího papírníka.



V roce 1729 byl, patrně jako první na Moravě, do papírny pořízen holandr k přípravě papíroviny.
Na konci 18. století Žerotínové prodali podnik papírenskému mistru Matyáši Wernerovi ml., který se zasloužil o jeho další prosperitu i přestavbu ruční papírny do dnešní 
pozdně barokní a klasicistní podoby.



S rozmachem strojní průmyslové výroby papíru v 19. století se ruční papírny potýkaly s odbytovou krizí a mnoho jich zaniklo. 
Díky podnikavosti Antona Schmidta st. se však ruční výrobu ve Velkých Losinách podařilo udržet a navíc vedle bělidla, 
textilní a papírenské výroby zde byla uvedena 
do provozu i vodní elektrárna.
Velkolosinská ruční papírna dnes patří k nejstarším dosud pracujícím papírnám v Evropě. 
K výrobě papíru zde stále dochází tradičním způsobem 
z bavlny a lnu.  

   

 Papír se pro své vynikající vlastnosti využívá především ve výtvarném umění, k reprezentačním účelům, osobní i firemní korespondenci, tisku i restaurátorské činnosti. 
Papírna byla v roce 2001 prohlášena národní kulturní památkou.


Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na brzkou viděnou.



úterý 26. srpna 2014

Ještě nekončíme...

Při pohledu z okna či na rtuť teploměru je znát, 
že se s námi léto pomalu ale jistě loučí.
Letničky už téměř vzaly za své a na záhoncích
 se už začínají objevovat podzimní kytičky.
Zahrádky však stále vydávají své poklady, které rádi
zpracováváme na nejrůznější způsoby.
V zimě se budou všechny ty marmelády, čalamády, kompoty, 
sirupy, leča nebo pečené čaje hodit.
Na koupání už to letos asi nebude, a tak nám 
nezbývá než se těšit na babí léto.  
A určitě bude na co...










Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na brzkou viděnou.

středa 20. srpna 2014

Zámek Velké Losiny

Zámek ve Velkých Losinách je jednou z nejlépe zachovalých renesančních staveb v České republice. 
Původně na tomto místě stávala vodní tvrz, jejiž existence je doložena již v 15. století. 
Na konci 15. století se majitelem stal rod Žerotínů, což byl jeden z nejbohatších moravských rodů. 
Ve 2. polovině 16. století byl na místě tvrze postaven Janem mladším ze Žerotína třípatrový renesanční zámek, který více vyhovoval jejich potřebám i reprezentaci. 
Později byly k zámku přistaveny arkády a na přelomu 16. a 17. století vznikl naproti zámku trojkřídlý hospodářský objekt.
Zajímavostí je, že losinský zámek neutrpěl během 30. leté války žádné škody, neboť Žerotínové stáli na protihabsburské straně a i díky své luteránské víře byli uchráněni útoku švédských vojsk. 
Svou podobu zámek částečně změnil až na počátku 18. století díky přestavbě Jana Ludvíka.
Ve 40. letech pak vznikla patrová kaple s výmalbou Jana Kryštofa Handkeho.
Na konci 18. století přešel zámek do držení rodu Liechtensteinů, kteří zde střídavě bydleli až do roku 1945.
Zámek se může pyšnit ojedinělou kolekcí kožených a textilních tapet ze 17. a 18. století a také třetími nejstaršími kachlovými kamny v České republice a nejstaršími na Moravě (z roku 1589).
Losinské panství neblaze proslulo čarodějnickými procesy v 17. století.
Vše podle pověsti začalo tím, že místní žebračka po přijímání vyplivla hostii do šátku a chtěla jí dát porodní bábě, protože ta věřila, že po ní bude její kráva lépe dojit. 
Vše však viděl ministrant a okamžitě to prozradil knězi, který to oznámil hraběnce Angelii Anně Sybille z Galle rozené Žerotínové, která spravovala losinské panství za svého dosud nezletilého synovce.
Tato velice zbožná žena pozvala na své panství inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu.
A protože všechen majetek odsouzených propad inkvizitorům, zanedlouho obrátil Boblig svou pozornost k majetným lidem. 
Celkem při těchto procesech přišlo o život asi 100 lidí. 
Mezi nejznámější oběti patřil kněz Kryštof Alois Lautner nebo manželka tehdejšího majitele papíren Götterlicha.

Procesy byly definitivně zastaveny až císařským nařízením z roku 1692 zásluhou dědice Velkých Losin Jana Jáchyma ze Žerotína. 

V prostorách zámku byl natáčen film Kladivo na čarodějnice podle stejnojmenného románu Václava Kaplického s vynikajícím Václavem Lohniským. 


Děkuji za návštěvu a těším se na brzkou viděnou.