Ruční papírna

Manufakturu na výrobu papíru nechal ve Velkých Losinách 

vybudovat na místě bývalého obilného mlýna 

Jan mladší ze Žerotína na konci 16. století. 

Již v roce 1603 pronajal papírnu známému 

papírníkovi Ondřeji Klugovi.  

Po celé 17. a 18. století papírna zásobovala své nejbližší okolí psacím a konceptním papírem i lepenkou.

I do historie papíren se zapsaly čarodějnické inkviziční procesy z poslední čtvrtiny 17. století, kdy se jednou z prvních obětí stala i Barbora Göttlicherová, manželka tehdejšího papírníka.

V roce 1729 byl, patrně jako první na Moravě, do papírny pořízen holandr k přípravě papíroviny.

Na konci 18. století Žerotínové prodali podnik papírenskému mistru Matyáši Wernerovi ml., který se zasloužil o jeho další prosperitu i přestavbu ruční papírny do dnešní 
pozdně barokní a klasicistní podoby.

S rozmachem strojní průmyslové výroby papíru v 19. století se ruční papírny potýkaly s odbytovou krizí a mnoho jich zaniklo. 

Díky podnikavosti Antona Schmidta st. se však ruční výrobu ve Velkých Losinách podařilo udržet a navíc vedle bělidla, 

textilní a papírenské výroby zde byla uvedena 

do provozu i vodní elektrárna.

Velkolosinská ruční papírna dnes patří k nejstarším dosud pracujícím papírnám v Evropě. 

K výrobě papíru zde stále dochází tradičním způsobem 

z bavlny a lnu.  

   

 Papír se pro své vynikající vlastnosti využívá především ve výtvarném umění, k reprezentačním účelům, osobní i firemní korespondenci, tisku i restaurátorské činnosti. 

Papírna byla v roce 2001 prohlášena národní kulturní památkou.

Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na brzkou viděnou.

Ještě nekončíme...

Při pohledu z okna či na rtuť teploměru je znát, 

že se s námi léto pomalu ale jistě loučí.

Letničky už téměř vzaly za své a na záhoncích

 se už začínají objevovat podzimní kytičky.

Zahrádky však stále vydávají své poklady, které rádi

zpracováváme na nejrůznější způsoby.

V zimě se budou všechny ty marmelády, čalamády, kompoty, 

sirupy, leča nebo pečené čaje hodit.

Na koupání už to letos asi nebude, a tak nám 

nezbývá než se těšit na babí léto.  

A určitě bude na co...

Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na brzkou viděnou.

Zámek Velké Losiny

Zámek ve Velkých Losinách je jednou z nejlépe zachovalých renesančních staveb v České republice. 

Původně na tomto místě stávala vodní tvrz, jejiž existence je doložena již v 15. století. 

Na konci 15. století se majitelem stal rod Žerotínů, což byl jeden z nejbohatších moravských rodů. 

Ve 2. polovině 16. století byl na místě tvrze postaven Janem mladším ze Žerotína třípatrový renesanční zámek, který více vyhovoval jejich potřebám i reprezentaci. 

Později byly k zámku přistaveny arkády a na přelomu 16. a 17. století vznikl naproti zámku trojkřídlý hospodářský objekt.

Zajímavostí je, že losinský zámek neutrpěl během 30. leté války žádné škody, neboť Žerotínové stáli na protihabsburské straně a i díky své luteránské víře byli uchráněni útoku švédských vojsk. 

Svou podobu zámek částečně změnil až na počátku 18. století díky přestavbě Jana Ludvíka.

Ve 40. letech pak vznikla patrová kaple s výmalbou Jana Kryštofa Handkeho.

Na konci 18. století přešel zámek do držení rodu Liechtensteinů, kteří zde střídavě bydleli až do roku 1945.

Zámek se může pyšnit ojedinělou kolekcí kožených a textilních tapet ze 17. a 18. století a také třetími nejstaršími kachlovými kamny v České republice a nejstaršími na Moravě (z roku 1589).

Losinské panství neblaze proslulo čarodějnickými procesy v 17. století.

Vše podle pověsti začalo tím, že místní žebračka po přijímání vyplivla hostii do šátku a chtěla jí dát porodní bábě, protože ta věřila, že po ní bude její kráva lépe dojit. 

Vše však viděl ministrant a okamžitě to prozradil knězi, který to oznámil hraběnce Angelii Anně Sybille z Galle rozené Žerotínové, která spravovala losinské panství za svého dosud nezletilého synovce.

Tato velice zbožná žena pozvala na své panství inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu.

A protože všechen majetek odsouzených propad inkvizitorům, zanedlouho obrátil Boblig svou pozornost k majetným lidem. 

Celkem při těchto procesech přišlo o život asi 100 lidí. 

Mezi nejznámější oběti patřil kněz Kryštof Alois Lautner nebo manželka tehdejšího majitele papíren Götterlicha.

Procesy byly definitivně zastaveny až císařským nařízením z roku 1692 zásluhou dědice Velkých Losin Jana Jáchyma ze Žerotína. 

V prostorách zámku byl natáčen film Kladivo na čarodějnice podle stejnojmenného románu Václava Kaplického s vynikajícím Václavem Lohniským. 

Děkuji za návštěvu a těším se na brzkou viděnou.

Léto budiž pochváleno

Název mého blogu je sice Listopadka a podzim mám hodně ráda, ale musím přiznat, že i na létě se najde leccos příjmného.

A není toho zrovna málo... :-)

Sladké jahody, které se dají upravit na desítky způsobů.

Ale nejlepší jsou stejně jen tak, odtrhnout stopku a šup s nimi do pusy.

Rozkvetlá zahrada, která hraje všemi barvami, tvary i vůněmi.

Růže, které omamně voní a lákají včelky a čmeláky k hostině.

A konečně třešně, které mě vracejí do dětství, kdy jsem měli na zahradě krásné srdcovky sladké jako med.
Babičky z nich pekla úžasnou bublaninu, která nejvíc chutnala právě ve stínu košatého stromu.

Děkuji za milou návštěvu a přeji krásné léto.



Bílá Opava

Dnešním příspěvkem bych vás chtěla inspirovat k rodinnému výletu.

Naučná stezka Bílá Opava vás provede po několika můstcích, schodištích i lávkách po březích Bílé Opavy, která pramení v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem.

Délka stezky je 10, 5 km a jejim nejvyšším bodem je chata Barborka, kde se můžete po túře občerstvit a pokochat krásným výhledem na Petrovy kameny. 

Výchozím bodem této vycházky je Karlova Studánka.

Malebné lázeňské městečko ležící v údolí jesenických hor.

Léčí se zde onemocnění dýchacích cest, cévní nemoci i stavy po onkologických nemocech.

Dolní cesta vedoucí kolem vodopádů je sice trochu náročnější, ale zato rozmanitější a dobrodružnější.

Projdete několika mostíky, žebříky i lávkami, kde se přímo pod vámi krásně vlní řeka.

Smrkový les je plný borůvčí a svěžích kapradin.

Ideální místo na odpočinek či malou svačinku.

K vidění je několik vodopádů, kaskád i peřejí. 

Voda v nich je neuvěřitelně průzračná a studená.

Příjemné osvěžení... 

I když je kolem plno krásných a romantických zákoutí, nesmíte zapomenout dívat se i pod nohy, nikdy nevíte, co se vám tam může připlést...

A pozor...

v Jeseníkách asi nepotkáte medvěda nebo vlka, ale může se vám stát, že narazíte na draka :-)

Děkuji za milou návštěvu a přeji pěkné letní dny. 

Třešňová bublanina

250 g cukru krupice

250 g polohrubé mouky

4 vejce

1 vanilkový cukr

1/2 prášku do pečiva

1/8 l vařící vody

1/8 l oleje

Cukr vyšleháme se žloutky a vodou do pěny.

Pak přidáme olej, mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec vmícháme vyšlehaný sníh.

Těsto vylijeme na plech vyložený pečícím papírem.

Na těsto rozprostřeme třešně nebo jiné ovoce.

Pečeme zhruba 35 minut při 170 stupních.

Dobrou chuť.

Vzhůru na výlet

Sobotní výlet na Ostravici měl všechno, co si člověk od takového výletu může přát.
Teda až na to počasí.....
Bylo chladněji a sem tam i sprchlo, ale o to jsme byli raději, když vykouklo sluníčko a trochu nás pošimralo svými paprsky.
A co si od takového výletu přát?

Krásné okolí, plné lesů, zastrčených chalup a stavení, kde se za každým plotem ukrývají rozkvetlé zahrady.
Zvláštní ale je, že všechny ovocné stromy byly co nejdál od plotů :-)

 Okouzlující a rozmanitá příroda, která hýří barvami a nejrůznějšími tvary.

Zázraky přírody, které vám umožní i v Beskydech potkat slona.  

 Neuškodí ani trocha sportu a adrenalinu.
Ale to je vážně jen pro otrlé, tedy nic pro mě...

 A nesmí chybět ani pořádná odměna, kterou si po pořádném výšlapu opravdu zasloužíme. 

A co na pořádném výletu opravdu nesmí chybět...

přátelé a lidi, s kterými je vám fajn.

Děkuji za milou návštěvu a těším se na brzkou viděnou.