Manufakturu na výrobu papíru nechal ve Velkých Losinách
vybudovat na místě bývalého obilného mlýna
Jan mladší ze Žerotína na konci 16. století.
Již v roce 1603 pronajal papírnu známému
papírníkovi Ondřeji Klugovi.
Po celé 17. a 18. století papírna zásobovala své nejbližší okolí psacím a konceptním papírem i lepenkou.
I do historie papíren se zapsaly čarodějnické inkviziční procesy z poslední čtvrtiny 17. století, kdy se jednou z prvních obětí stala i Barbora Göttlicherová, manželka tehdejšího papírníka.
V roce 1729 byl, patrně jako první na Moravě, do papírny pořízen holandr k přípravě papíroviny.
Na konci 18. století Žerotínové prodali podnik papírenskému mistru Matyáši Wernerovi ml., který se zasloužil o jeho další prosperitu i přestavbu ruční papírny do dnešní
pozdně barokní a klasicistní podoby.
pozdně barokní a klasicistní podoby.
S rozmachem strojní průmyslové výroby papíru v 19. století se ruční papírny potýkaly s odbytovou krizí a mnoho jich zaniklo.
Díky podnikavosti Antona Schmidta st. se však ruční výrobu ve Velkých Losinách podařilo udržet a navíc vedle bělidla,
textilní a papírenské výroby zde byla uvedena
do provozu i vodní elektrárna.
Velkolosinská ruční papírna dnes patří k nejstarším dosud pracujícím papírnám v Evropě.
K výrobě papíru zde stále dochází tradičním způsobem
z bavlny a lnu.
Papír se pro své vynikající vlastnosti využívá především ve výtvarném umění, k reprezentačním účelům, osobní i firemní korespondenci, tisku i restaurátorské činnosti.
Papírna byla v roce 2001 prohlášena národní kulturní památkou.
Děkuji za milou návštěvu i komentáře a těším se na brzkou viděnou.